Více než 70 % obyvatel Česka si pravidelně ze svého měsíčního příjmu tvoří finanční rezervu. Úložky se nejčastěji (u 32 % respondentů) pohybují řádově ve stovkách korun. Zhruba polovina (51 %) dotazovaných využívá k odkládání spořicí účet. Téměř pětina (19 %) je však každý měsíc na nule a žije od výplaty k výplatě. Jen 2 % z dotázaných měsíční příjmy nestačí na pokrytí veškerých výdajů a peníze si musí půjčovat. Závěry plynou z aktuálního průzkumu Jak spoří Češi finanční skupiny Wüstenrot.
Průměrná měsíční mzda podle Českého statistického úřadu na konci roku 2016 činila 29 320 Kč, což je o 4,2 % více než v roce předchozím. Vzhledem k aktuální inflaci mzda ve skutečnosti roste o něco pomaleji. „Ke správnému hospodaření s finančními prostředky rodinného rozpočtu patří nejen kontrola veškerých výdajů, ale především tvorba rezerv z měsíčního příjmu. Vytvářet si ji na horší časy, ale také dětem do budoucího života, nebo na penzi, vyžaduje disciplínu a osvojení si určitých návyků. Je proto velmi důležité ke správě finančních prostředků přistupovat zodpovědně a část svých příjmů odkládat pravidelně,“ uvádí Pavel Hejzlar, produktový manažer finanční skupiny Wüstenrot.
Jsme dobrými hospodáři?
Podle průzkumu Jak spoří Češi až 70 % z nás myslí hospodárně a vytváří si určitou finanční rezervu. Pravidelně si odkládají část svých volných finančních prostředků na očekáváné i neočekáváné události. „Pro udržení určité životní úrovně po odchodu do penze doporučuji odkládat alespoň desetinu současného čistého měsíčního příjmu. Zapomínat by lidé ale neměli ani na neočekávané výdaje, které mohou nastat například při ztrátě zaměstnání nebo s rozbitým autem. Tzv. pohotovostní rezerva by měla tvořit alespoň trojnásobek až šestinásobek měsíčních výdajů. Vhodným nástrojem k uložení rezervy je spořicí účet, kdy peníze můžete použít prakticky ihned,“ doplňuje Hejzlar.
Asi třetina (32 %) dotázaných odkládá stranou částku do výše 5 % svého měsíčního příjmu. Pětina Čechů zvládne uložit mezi 6 % až 10 %, do této skupiny patří častěji mladší respondenti ve věku 27 až 35 let. Až 20 % měsíčního příjmu si odloží 12 % dotázaných, častěji pak lidé ve věkové kategorii 36 až 53 let. Pětina respondentů žije od výplaty k výplatě, největší počet pochází z Královéhradeckého kraje (30 %).
Lépe jsou na tom muži a vysokoškoláci
Finanční rezervu si tvoří o 8 % více mužů než žen. „Tento fakt do jisté míry potvrzují i naše interní statistiky, ze kterých vyplývá, že vlastníci spořicích účtů jsou ve větší míře muži,“ komentuje Pavel Hejzlar. Pětina mužů dokáže z každé výplaty uspořit až 10 %. Každý desátý muž pak dokáže ušetřit více než pětinu mzdy. Na druhou stranu podíl žen převládá u nejnižších měsíčních úložek, pohybující se řádově ve stovkách korun. Takto šetří téměř 36 % žen. Každý měsíc si s výplatou vystačí tak akorát pětina žen (22 %) a 16 % mužů.
Zatímco si každý měsíc stranou odloží více než 21 % celkového příjmu pětina vysokoškoláků, stejnou částku měsíčně uspoří jen 3 % lidí se základním vzděláním.
