Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) publikovala  návrhy, jak se co nejlépe chránit před dopady nejrůznějších katastrofických situací. Do této kategorie přitom analytici zařadili jak katastrofy přírodní (zemětřesení, povodně, sesuvy půdy apod.), tak ty, které způsobili lidé (především teroristické či kybernetické útoky). A jaké, že kroky Rada OECD ve zprávě OECD Recommendation on Disaster Risk Financing Strategies navrhuje?

Vcelku pochopitelně označuje zpráva za jediný udržitelný způsob, jak omezit dopady katastrof, prevenci, tedy investice do minimalizace rizika a staveb, které zabrání vzniku či co nejvíce sníží důsledky katastrof. OECD samozřejmě ve vztahu k dopadům katastrof nezapomíná ani na pojištění (a další nástroje přenosu rizika, tedy zajištění a kapitálové tržní instrumenty). Nicméně tuto možnost zmiňuje výhradně jako způsob, jak omezit ekonomické dopady katastrof. Nikoliv jako preferovaný způsob řešení. Ostatně není se moc čemu divit – zajišťovací instrumenty sice pojištěnému kompenzují škody, nicméně k jejich omezení přispívají jen minimálně.