Generali Česká pojišťovna spolu s Centrem dopravního výzkumu, v. v. i (CDV) přináší IV. vydání SRNA indexu, který vždy na jaře (a na podzim) informuje o výši škod i přehledu rizikových míst ve vztahu ke střetům vozidel se zvěří v Česku.

Podobně jako při první vlně koronavirové pandemie se i mezi loňským podzimem a letošním jarem vlivem vládních opatření na silnice vydalo výrazně méně aut než obvykle. To mělo za následek citelný úbytek střetů se zvěří. Potvrzují to data z Centra dopravního výzkumu, která jsou podkladem pro SRNA index.
„Už loni na jaře data prokázala, že kvůli epidemickým opatřením došlo ke snížení počtu srážek se zvěří na českých silnicích. To se opakovalo i na podzim a v zimě, kdy se vlivem vládních opatření intenzita dopravy opět snížila – ačkoliv už ne tak významně, jako na jaře. K poklesu četnosti srážek se zvěří ale došlo i tak,“ komentuje situaci Michal Bíl, expert na problematiku srážek se zvěří z Centra dopravního výzkumu v.v.i  (CDV).

RIZIKO ZŮSTÁVÁ I PŘES POKLES STŘETŮ

Jasná data přináší aktuální SRNA index. Zatímco v období mezi říjnem 2019 a březnem 2020 došlo na českých silnicích k 6 980 nehodám, letos v tomto období bylo evidováno 5 776 srážek.
„Ačkoliv se číslo meziročně snížilo, stále zůstává vysoké. Jasně tak potvrzuje, že střety se zvěří jsou na českých silnicích trvale přítomným problémem, jehož následky přináší škody v řádech stovek milionů korun,“ upozorňuje Patrik Nauš, senior manažer likvidace pojistných událostí motorových vozidel v Generali České pojišťovně.

Roli i nadále bude hrát fakt, že spárkatá i další zvěř je v české krajině de facto na většině míst významně přemnožená.

Ačkoliv počet srážek se zvěří meziročně klesl, škoda za střet vozidla se zvěří v čase roste. „Výše škod se zvyšuje pravidelně – spolu s tím, jak Češi jezdí novějšími a dražšími vozy. Průměrná škoda za období října 2020 – března 2021 činila 41 000 korun. Evidujeme však i takové střety, za jejichž opravu pojišťovna vyplatila i 800 tisíc korun,“ uvádí Patrik Nauš z Generali České pojišťovny. Celkově pojišťovna za střety se zvěří řidičům vyplatila v uvedeném období přes 167 milionů korun. „Naši klienti škody řeší v drtivé většině případů z havarijního pojištění, ale možností je i připojištění střetu se zvěří, které se sjednává k povinnému ručení,“ dodává Patrik Nauš.

Podle dat Centra dopravního výzkumu končí pod koly automobilů na českých silnicích nejčastěji srnčí zvěř, konkrétně srnec obecný (za celý rok 2020 je evidováno 6636 sražených kusů). Časté jsou srážky také s prasetem divokým (662 kusů za rok 2020) nebo zajícem polním (162 za rok 2020). Reálně jsou ale počty samozřejmě vyšší, protože zdaleka ne všechny srážky se dostanou do policejních statistik. Podle expertních odhadů mohou být reálná čísla až o 50 % vyšší.

ŘIDIČI ZVĚŘ NEBEROU V POTAZ

„Doprava se neustále zahušťuje a navíc chování mnoha řidičů absolutně nebere v potaz zvěř, která se v naší krajině vyskytuje. U srnčí zvěře je trvalý nárůst srážek daný jednak tím, že je to nejpočetnější druh spárkaté zvěře v naší krajině, zároveň ale žije i na nejvíce lidmi navštěvovaných místech a toto rušení je nezanedbatelnou příčinou přebíhání této zvěře přes komunikace. Velké množství sražené srnčí zvěře je dáno kamionovou dopravou v nočních hodinách,“ komentuje situaci Miloš Fischer z Českomoravské myslivecké jednoty. Podle jeho slov musí být řidiči v případě divokých prasat zvlášť na pozoru zejména v noci, kdy tato zvěř vychází za potravou a je podstatně hůře vidět. „Největší počet srážek je po žních a celý podzim,“ doplňuje Fischer. Roste také počet srážek s jelení zvěří, které v lesích přibývá.

Výše škod je přitom do značné míry závislá na tom, s jakým zvířetem se auto srazí. Nejnákladnější bývají škody způsobené srážkou s prasetem divokým. Nejvíce pak pojišťovna vyplácí za opravy vozidel z kategorie SUV. Podle expertních odhadů CDV však pod koly automobilů nejčastěji končí srnčí zvěř – a to zhruba z 80 % všech případů.

Problémy s hlášením sražených zvířat stále panují v Jihočeském (8 případů) a Plzeňském kraji (58 nehod). Tato krajská oddělení policie statistiky v režimu, který dlouhodobě vykazují jejich kolegové z ostatních krajů, nevedou. S neúplnými daty z těchto krajů v našich statistikách nepočítáme. Motoristé, kteří se pohybují po tamějších komunikacích, jsou tak o výsledky SRNA indexu zatím stále ochuzeni.

NEJRIZIKOVĚJŠÍ ÚSEKY V ČESKU (VIZ INFOGRAFIKA)

Nedílnou součástí SRNA indexu jsou mapy ze všech krajů Česka, na kterých je zvýrazněný konkrétní úsek, kde se střety se zvěří v uplynulém období nejvíce koncentrovaly.

V rámci České republiky se nově jako nejrizikovější úsek ukázal ten u Litvínova v Ústeckém kraji – od října 2020 do března 2021 se tam na úseku silnice 133 mezi Janovem a Horním Jiřetínem, který čítá 304 metrů, stalo 14 srážek se zvěří. Celková výše škody se vyšplhala na 470 tisíc korun. Tento úsek je přitom problematický opakovaně a dlouhodobě.

Druhým v Česku nejnebezpečnějším úsekem je opět ten v katastru hlavního města Prahy – a to při výjezdu směrem na Úvaly. Lesní 283 metrů měřící úsek silnice I/12 přinesl 13 srážek zvěře s vozidly, přičemž škoda činila 740 tisíc korun.

Třetím nejnebezpečnějším úsekem pro střet se zvěří je ten v Liberecké kraji. Konkrétně v katastru obce Skalice u České Lípy. Na frekventované silnici I/13 došlo ve sledovaném o období k 10 srážkám, u nichž policie vyčíslila škodu na 270 tisíc korun. Jde přitom o úsek měřící pouhých 180 metrů!

Některé rizikové úseky se oproti datům za minulé období změnily pořadí a jiné se na pozice těch nejrizikovějších vrátily. „To však neznamená, že ty původní už nejsou pro motoristy nebezpečné. Stále se na nich koncentrují případy srážek se zvěří,“ doplňuje Michal Bíl z CDV.

Zdroj: Generali Česká pojišťovna