K aktuálně probíhající sezóně patří některé typické pojistné události, jež mohou být fatální a jsou kryté pojištěním. Pojišťovna UNIQA sestavila souhrn tří nebezpečných situací charakteristických pro léto.

Otrava jedovatými houbami

Houbaření je oblíbenou volnočasovou aktivitou naší populace, jakkoli se tomu některé národy diví. Je-li sběr hub spojen s nepozorností nebo neznalostí, hrozí po konzumaci otrava. Ta může být smrtelná nebo přinést doživotní následky.

Otrava smrtelně jedovatými houbami je zákeřná prodlevou po požití, kdy se poměrně dlouho nic neděje (6-12 hodin). Mezitím ovšem toxiny z hub v těle už škodí, zejména játrům a ledvinám. Prvotními příznaky jsou prudká bolest v celém břiše, zvracení a průjmy, pak žízeň, selhání ledvin a v nejhorším případě celkový kolaps. V druhém období otravy, které nastupuje 4. až 7. den po požití houby, se objevuje selhání jater a může končit kómatem. Pokud člověk přežije tato dvě období, zůstávají mu trvalé následky v podobě postižení jater a ledvin. Úmrtnost je 50 až 80 % případů těchto otrav. U dětí se pravděpodobnost úmrtí ještě navyšuje.

Terminální stadia otravy houbami jsou doprovázena těžkými stavy a rozsáhlým poškozením zejména jater a ledvin. U jater to jsou ikterus (žloutenka), krvácivé projevy nebo jaterní encefalopatie (dezorientace a zmatenost). V řadě případů je následně nezbytná transplantace jater. Omezené ledvinové funkce jsou léčeny dialýzou, která může někdy být i doživotní, případně s následnou transplantací. Několik lidí každý rok na těžkou otravu houbami v Česku umírá.

Uštknutí zmijí nebo jiným hadem

Také uštknutí je považováno v rámci pojištění UNIQA za „úraz“. V našich podmínkách připadá do úvahy uštknutí zmijí, které ovšem není v naprosté většině případů smrtelné. Nebezpečné je však pro malé dítě, staršího člověka nebo chronicky nemocnou osobu, případně jedince trpícího alergií. Je-li někdo alergický na bodnutí vosou či včelou, je pravděpodobné, že podobně zareaguje i na zmijí uštknutí.

Znakem otravy je otok v místě kousnutí, může se projevit i nadměrné pocení, průjem, zvracení či otok obličeje. Otok dosahuje svého maxima obvykle do 48 hodin po uštknutí a člověka trápí bolestivost a pocit lokálního napětí. Ve vzácných případech se otok rozšíří i z postižené končetiny na trup. Otoky ustupují nejdříve za 3 až 4 dny. Kompletní uzdravení po intoxikaci trvá 1 až 3 týdny. Po dobu několika následujících měsíců může přetrvávat bolestivost a otoky se můžou vracet.

Nejtěžší případy provází šok a selhání srdce, ledvin a plic spolu s celkovým krvácením.

„Po těžším průběhu otravy z uštknutí a přetrvávajících následcích má klient UNIQA nárok na plnění za smrt či trvalé následky z úrazového pojištění, za smrt ze životního pojištění, dále doplňkových pojištění denního odškodného za dobu léčení úrazem až na 21 dnů i z pojištění denních dávek v pracovní neschopnosti a při hospitalizaci. V případě těžkých následků dále i za invaliditu ze životního pojištění a z připojištění závažných nemocí pro případ nezbytné transplantace. Dojde-li k uštknutí hadem v zahraničí, které je častější, ale také nebezpečnější, je možné uplatnit nárok na místní léčení a repatriaci z cestovního pojištění,“ radí Petra Leštinová.

Nákaza od klíštěte

Při kousnutí klíštětem hrozí nakažení klíšťovou encefalitidou nebo lymskou boreliózou. Riziko nákazy v posledních letech stoupá, protože klíšťata jsou aktivní během delšího období roku, a navíc osidlují nové, i výše položené oblasti. Obě nemoci mohou přitom způsobit trvalé následky. Nejvyšší výskyt infikovaných klíšťat je ve střední Evropě včetně ČR.

K přenosu virové klíšťové encefalitidy dochází již po 2 hodinách od přisátí infikovaného klíštěte. Inkubační doba klíšťové encefalitidy je většinou 7-14 dní (ale také až 4 týdny). Většinou mívá onemocnění 2 fáze. Někdy může proběhnout jen jedna fáze nebo může probíhat bez příznaků. V první etapě toto onemocnění připomíná běžnou virózu. Druhá fáze může nastoupit vysokými horečkami a příznaky zánětu centrálního nervového systému, mezi které patří bolest hlavy, světloplachost, tuhost svalstva šíje, poruchy paměti, dezorientace, poruchy spánku, závratě či svalový třes. Onemocnění může mít celoživotní následky.

Zdroj: UNIQA