Zhruba před 10 lety jsem začal pracovat jako pojišťovací poradce. Jako výhradní zprostředkovatel jedné pojišťovny jsem bohužel měl značně omezené podmínky, co se týče výběru pojistného krytí v rámci pojistné smlouvy. Navíc jsem brzy začal pociťovat značné nedostatky i v oblasti vzdělávání. V pojišťovně, kterou jsem zastupoval, bohužel lektoři kladli větší důraz na konkrétní produkty, než na komplexnost nabídky a snahu skutečně zajistit rodinu či jednotlivce. Ze začátku jsem sice věřil, že vše dostačuje a klienti, že budou maximálně ochráněni. Bohužel realita byla jiná. Proto jsem se rozhodl pro změnu.

Teď už 6 let působím jako pojišťovací zprostředkovatel v rámci makléřské pojišťovací společnosti a mohu s čistým svědomím prohlásit, že mým hlavním cílem je zajištění klientů, nikoliv snaha prodat jim produkt, který nějaký odborník vyhodnotil jako obecně nejvhodnější.

Jak jsem postupně získával větší přehled o fungování pojistného trhu, stále silněji jsem si uvědomoval, že jsem své klienty dostatečně nezajistil, a že jejich pojistné smlouvy jsou drahé a přitom nevýhodné. Došlo mi, že jako pojišťovákovi mi vlastně klient svěřuje své peníze a věří, že jsem schopen vybrat nejvhodnější produkt pro konkrétní riziko.

Je ve vlastním zájmu pojišťovacího zprostředkovatele (poradce) se neustále zdokonalovat jak ve znalostech tak i v obchodních dovednostech.

Výběr pojištění ovlivňuje mnoho faktorů jako např. věk klienta, jeho požadavky, to zda podniká nebo je zaměstnaný atd.

Pojištění má sloužit k dlouhodobému zajištění a proto i u mladých lidí je vhodné smlouvu uzavřít do důchodového věku. Už proto, že čím je klient starší, tím je pro něho pojištění dražší. Navíc, když klient začne brát léky např. na vyšší krevní tlak nebo je např. po zlomenině dolní končetiny, pojišťovny při uzavírání nové smlouvy zpravidla vyloučí krytí u chorob, jimiž trpí, případně při úrazu částí těla, kterou měl již dříve zraněnou. A to může být veliký problém při pojistném plnění.

Mnoho rádoby poradců však na tyto potenciální problémy nedbá a jediný způsob, jak se o klienta “postarají” je, že stávající smlouvu zruší a uzavřou novou. Snad v dobré víře, že se klientovi úraz či nemoc nebude opakovat. Zpravidla však platí, že jednoduše nemají ponětí o výlukách, případně proto, že je zajímá pouze jejich výdělek.

Proč si pořídit životní pojištění?

Životní pojištění slouží především k zajištění samotného pojištěného – v případě úrazu či vážné nemoci – a jeho rodiny – v případě smrti, ale také při dlouhodobé léčbě.

Z výše uvedeného důvodu kladu já osobně velký důraz na pojištění pracovní neschopnosti, a to jak u zaměstnanců, tak také u podnikatelů (zejména OSVČ). Z mých zkušeností toto důležité riziko nekryje až 80 procent smluv starších 8 let. Většina takto nepojištěných klientů přitom argumentuje tím, že si marodění nemohou dovolit, a že se jim toto připojištění zdá zbytečné. Ovšem v tom se velmi pletou.

Jediný případ, kdy zaměstnanec v případě úrazu nepřijde o svůj výdělek a má nárok na 100 procent mzdy, je uznaný pracovní úraz. Pokud se však zraní v důsledku vlastní nedbalosti, bude pobírat pouze 60 procent mzdy.

Ještě horší je situace u OSVČ. Pokud si připlácí nemocenské pojištění minimálně 115 korun měsíčně, dostane “od státu” zhruba 2.500 korun měsíčně. A to je částka, za kterou se opravdu žít nedá. Navíc, pokud neplatí minimální zálohy, jsou i v době léčení povinni platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Pokud si OSVČ nemocenské pojištění neplatí, nedostanou samozřejmě nic.

Z uvedených argumentů jednoznačně vyplývá, že by se každý měl zajistit pro případ, že v důsledku pracovní neschopnosti přijdou o svůj příjem.

Navíc riziko pracovní neschopnosti kryje i léčení běžných nemocí, jako je třeba chřipka.

Uvedu dva příklady:

1. Číšník, který dostane žloutenku. To pro něj znamená dlouhodobou pracovní neschopnost, protože musí být v karanténě a teprve když je zcela zdráv, může se vrátit do práce.
2. Řemeslník, který si poraní záda. Např. vyhřezlé ploténky nekryje žádné úrazové pojištění. Jedinou nadějí je pojištění pracovní neschopnosti.

Věřím, že už chápete, proč jsem přesvědčen, že pojištění pracovní neschopnosti je jedním z nejdůležitějších připojištění. A současně znovu připomínám, že podle mých zkušeností jde o riziko, které klienti nejčastěji opomíjejí.

Samozřejmostí, která je téměř povinnou součástí každé smlouvy životního pojištění je úrazové pojištění. Často se ve smlouvách objevuje také pojištění hospitalizace.

Dále doporučuji myslet na pojištění dětí a stejně jako u dospělích i u dětí je třeba pojmout pojištění komplexně, to znamená zajistit všechna rizika, nikoliv pouze úraz. Zapomenout by se nemělo na rizika invalidity, vážných nemocí nebo hospitalizace.

Chceme-li poskytovat špičkové poradenství, musíme vždy klienta pozorně vyslechnout, zjistit jeho potřeby a přání a teprve s těmito znalostmi mu můžeme doporučit nejvhodnější typ pojištění. Konkrétní výběr je pak samozřejmě na něm.